Tato stránka je součástí webu Slavkuv.net

Přezdívka:    Heslo:       Skrýt

  Myslím, že ty jsi neměl dětství. Domnívám se, že jsi byl okamžitě zahořklej, mrzutej morous.
Taylor (k Lukovi), 4-01
Hlavní strana
Epizody
Herci
Galerie
Download
Rozhovory a články
Kdopak to mluví?
Stars Hollow
Herci v jiných rolích
Titulky
Knihy
Soundtrack
DVD
Různé
Příběhy fanoušků
Jiné stránky

Povídací místo
O stránkách
 



Předcházející | Seznam epizod | Následující
The Lorelais' First Day at Yale
    1.     2.     3.     4.     5.     6.    


[?????]:   Dobře, něco chci, ale váhal jsem.
Právník Blodgett:   Jak jsme čekali.
Druhý právník Stein:   Mluvte.
[?????]:   Byli jsme s Nicole na výletní plavbě a první večer jsme se šli podívat na vystoupení. Všichni o něm básnili. Sedli jsme si a zavřeli dveře. Ukázalo se, že tam chlápek hraje na skleničky. Byly různě plné, aby měly různé tóny. Hrál Mozarta a přísahám, slyšel jsem, jak Mozart bouchá na rakev. Ze zdvořilosti jsme zůstali a utekla nám celá hodina života. Druhý den plakát u sálu hlásal, že bude nějaký člověk zpívat Sinatrovy písničky. Ptali jsme se toho chlapa u dveří "Písničky Franka Sinatry, jo? Ne Tiny, ne Franka mladšího, ne Billa, ale Franka?" "Ano, je to jako kdyby starý Frank ožil." Jdeme tam, sedneme si, zavřou dveře a potom nám oznámí, že chlápek, co zpívá Sinatru je nemocný a zaskočí hráč na skleničky. Vystoupil, další hodina pryč. Příští noc jsme na procházce na palubě poznali milý pár. Hezky jsme si povídali, tak jsme s nimi šli na večeři a všechno bylo skvělé. Až potom, že prý nás chtějí ještě někam pozvat. A hádejte, kam nás asi vzali. Přesně tak, na toho chlápka. Tři večery! Slyšíte dobře, tři hodiny života a ty já chci. Ano, chci zpátky ty tři hodiny!
Právník Blodgett:   Musíme se poradit.
První právník Stein:   A prostudovat důsledky.
[?????]:   A vemte k tomu Fromma a Pinocchia.
Právník Blodgett:   Ještě přijdeme.
[?????]:   O tom nepochybuji.
Luke:   Dobře, něco chci, ale váhal jsem.
Právník Blodgett:   Jak jsme čekali.
Druhý právník Stein:   Mluvte.
Luke:   Byli jsme s Nicole na výletní plavbě a první večer jsme se šli podívat na vystoupení. Všichni o něm básnili. Sedli jsme si a zavřeli dveře. Ukázalo se, že tam chlápek hraje na skleničky. Byly různě plné, aby měly různé tóny. Hrál Mozarta a přísahám, slyšel jsem, jak Mozart bouchá na rakev. Ze zdvořilosti jsme zůstali a utekla nám celá hodina života. Druhý den plakát u sálu hlásal, že bude nějaký člověk zpívat Sinatrovy písničky. Ptali jsme se toho chlapa u dveří "Písničky Franka Sinatry, jo? Ne Tiny, ne Franka mladšího, ne Billa, ale Franka?" "Ano, je to jako kdyby starý Frank ožil." Jdeme tam, sedneme si, zavřou dveře a potom nám oznámí, že chlápek, co zpívá Sinatru je nemocný a zaskočí hráč na skleničky. Vystoupil, další hodina pryč. Příští noc jsme na procházce na palubě poznali milý pár. Hezky jsme si povídali, tak jsme s nimi šli na večeři a všechno bylo skvělé. Až potom, že prý nás chtějí ještě někam pozvat. A hádejte, kam nás asi vzali. Přesně tak, na toho chlápka. Tři večery! Slyšíte dobře, tři hodiny života a ty já chci. Ano, chci zpátky ty tři hodiny!
Právník Blodgett:   Musíme se poradit.
První právník Stein:   A prostudovat důsledky.
Luke:   A vemte k tomu Fromma a Pinocchia.
Právník Blodgett:   Ještě přijdeme.
Luke:   O tom nepochybuji.



Luke:   Okay, there is something I want, but I've been holding back.
Mr. Blodgett:   As we suspected.
Mr. Stein 2:   Let's hear it.
Luke:   Okay, you know Nicole and I went on a cruise, right? Well, the first night on the boat we, uh, went to see an act that everyone was raving about. We go in, sit down, they close the door. Turned out to be a guy playing musical drinking glasses. You know, with the half-filled cups that give off different tones. He played Mozart, and I swear I could hear Mozart banging on his coffin. Out of politeness, we stayed, and there went an hour of our lives. Next night, the sign in front of the theater said the entertainment for the night was a guy singing the songs of Sinatra. We verified with the guy at the door, the songs of Frank Sinatra, right? Not Tina, not Frank Jr., not Bill Sinatra, but Ol' Blue Eyes. "Yes," he says. "It's like Frank come to life." We go in, sit down, they close the door. Then they announce that the guy singing Sinatra is sick and the glass-playing guy is filling in. Out he comes, there's goes another hour. Next night, we meet a nice couple while walking the Lido Deck. Had some nice conversation, so we have dinner with them. Everything's going great. Then they invite us to go somewhere afterwards - guess where they took us? That's right, to see the glass guy. Three nights in a row, three hours total! Well, that's what I want - I want those three hours back!
Mr. Blodgett:   We'll have to confer on this.
Mr. Stein 1:   Maybe do a productivity study.
Luke:   Yeah, get Blobb, Fromm and Pinocchio in there, too.
Mr. Blodgett:   We'll get back to you.
Luke:   I have no doubt.

0
TOPlist
© 2006–2026 Slávek Müller