Mým dalším hostem je hvězda úspěšného seriálu WB, Gilmorových děvčat. Prosím, uvítejte Lauren Graham.

Děkuji, že jste přišla.

Děkuji za pozvání.

Vypadáte fantasticky.

Děkuji... och, díky.

Jo.

Líbí se mi vaše vánoční výzdoba.

Co tím myslíte? Říkáte to, jako kdybyste to nemyslela vážně. Mám za to, že je letos velmi hezká.

Je velmi hezká, svým způsobem...

Ačkoliv tyhlety kousky vypadají jako nádory, jako pořádné střevní nádory - jsou barevné a hezké a oslavují Vánoce. Ale ano, líbí se mi.

No, mně se taky líbí. Já o svátcích příliš nezdobím, takže ladí mému oku.

No dobře. Co jste myslela tím, že nezdobíte? Proč nezdobíte?

Mám jen pocit, jako by těch mých ozdob bylo málo. Nemám vlastní rodinu, takže jediná věc, kterou bych mohla nazdobit, je jeden z těch malých stromečků, které jako by vykřikovaly do světa "Jsem svobodná."

Správně.

Znáte to?

Ve skutečnosti se teď jedny takové, co vykřikují "Jsi svobodná", prodávají.

Jsou na tužkové baterie. "Co se stalo? Proč není ve tvém životě žádný mužský?"

Nikdy jsem však -- zatímco jsem natáčela v L.A., tak nějak jsem všechny ty roky žila sama a byla svobodná. Tady v New Yorku jsem nikdy nezdobila.

Zdá se, že byste někoho potřebovala. Když si zdobíte jen tak pro sebe, je to trochu smutné.

Jo, trochu ano. Nedávno jsem byla na nákupech a vypadala jsem jako opravdu roztomilé skladiště. Byla jsem tam s kamarádkou a říkala jsem "Co třeba tady ty tři, nebo co tady tyto troje?" A ona na to "Pro koho že jsou?"

Ou --

Je to hrozné.

A já jako váš přítel: "Pro koho jsou ty ostatní? Jste tak sama."

Já vím.

Co by to bylo za přítele?

To netuším. Ale na druhou stranu, moje nevlastní matka - protože je katolička - ode mě dostala betlém. Je z Vatikánu v Římě. Je to vážně krásná, fantastická věc se vším možným, ale když si ji doma vystavíte, působí dojmem domečku pro panenky.

Právě.

Zjistila jsem, že navádím lidi dělat špatné věci.

Možná ani nechceme vědět, co přesně jim děláte...

Ale je to veselé. Co je zábavnějšího než oslík v jesličkách?

Přesně. Jako bych teď slyšel lidi z celé Ameriky, jak se urazili.

Ano.

Víte vy co? Měli jsme taky velký betlém - samozřejmě, že jsem katolík, vyrostl jsem kousek od Bostonu. Do kostela jsme chodili každý --

Den.

Každý den, ano. Čtyřikrát denně. A tam měli betlém přímo obrovský.

Jo.

A každý rok si někdo může to malé děťátko vzít. Všechny ostatní sošky se totiž modlí, sklánějí se nad malým Ježíšem a jsou vskutku uctivé. Rok co rok si může Ježíška kdokoliv vzít a místo něj tam dát dolarovou bankovku. Takže každý v tom betlémě pak vypadal, jako kdyby si myslel "Och, modleme se k penězům."

A pak by ten kněz začal šílet a říkat "Dobrá, vraťte ho zpět." Dotyčný by se musel vrátit a položit ho zpátky.

No, to je legrační, protože -- no, každopádně --

Copak se to děje? Začala u vás zrovna účinkovat nějaká droga na pozvednutí nálady?

"To je legrační, protože -- každopádně --"

Protože jsem si zrovna snažila představit si Ježíška, jak se plazí pryč do bezpečí.

Nebo -- proč jsem přestala?

Budu se snažit vás přinutit, abyste mluvila dál. "Co jiného by ještě mohl Ježíšek udělat? Jsem zvědavý. Chci devět scénářů hned teď." Dobře. Tak vy teď natáčíte v Los Angeles?

Jo. Myslím si, že v L.A. vám musí všechno připadat jako velká upovídaná slavnost. Můžete tam podniknout skvělé věci.

Dobře, no, Gilmorova děvčata všichni zbožňují. Myslím si, že je to skvělý seriál.

Pokaždé jsou v žebříčku ve trojici nejlepších. To je dobré pro vás. Vysílají se v úterý v osm večer na WB. Velmi dobré.

To je pravda.

Tak to byla Lauren Graham!