Rory: "Mami, omluv mě, někdo mi klepe na okno!"

Lorelai: "Na okno? Proč na okno, to ten někdo nezná něco jako dveře?"

Rory: "Nevím, ale až zjistím, kdo to je, zeptám se ho. Zatím ahoj!"

Lorelai: Dobře a nezapomeň na to!"

Rory: "Neboj nezapomenu!" (Típne to)

Rory vylezla s postele a otevřela okno. V okně stojí Logan a má kytku v ruce.

Logan: "Můžu?"

Rory: "Jo, pojď dál!"

Logan: Něco jsem ti přinesl!"

Rory: "Díky!" (Vezme si růži) "Co tu chceš?"

Logan: "Mám abstinenční příznaky!"

Rory: "Cože?"

Logan: "Víš? Chybíš mi! Nevím, jak to děláš, ale já bez tebe nemůžu být! Zkoušel sem to, ale nejde to. Jak si věděla, že to nevydržím?"

Rory: "Co-cože?"

Logan: "Dneska jsem byl s Trejsi nebo s Daien? Nevím, s jednou z nich, a vždy když jsem ji políbil, nebo ona mě, myslel sem na tebe a na to, co si řekla! Já, Rory, já chci tebe! Nechci už ty jednovečerní pobavení, dneska, Rory, dneska jsi mi změnila život a já vím, že už ho nechci žít bez tebe ani jedinou vteřinu, Rory! Vezmeš si mě, Rory?" (Vytáhne krabičku s prstýnkem)

Rory: (Mlčí)

Logan: "Hvězdo? Řekni něco!"

Rory: "Já! Nevím, co bych měla říct!"

Logan: "Třeba ano, vezmu a miluju tě, Logane?"

Rory: "Ano, vezmu, miluju tě, Logane!"

Logan: "Miluju tě, Hvězdo!" (Políbil ji)

Rory: "Logane, jak se tohle stalo?"

Logan: "Asi takhle, když sem se asi po desáté pokoušel políbit Daien nebo Trejsi, a asi podesáté jsem tě slyšel, jak si říkala to svoje "Nemohla bych být s tebou s vědomím, že za chvíli budeš v náruči jiné", došlo mi, že si měla pravdu a že tě miluju. A že chci být jenom s tebou, ať už se budeme jen nenávidět, nebo milovat, ale chtěl sem být s tebou, a to už se nezmění, Hvězdo!"

Rory: "Páni! Takže máma měla pravdu!"

Logan: "Pravdu? Pravdu v čem?"

Rory: "To už je teď jedno! Víš, kdy sem si já uvědomila, že tě miluju?"

Logan: "To je jasné, podlehla jsi, jakmile sem tě políbil!"

Rory: "Nevěř si tak! Tak to náhodou nebylo!"

Logan: "A jak tedy?" (Políbil jí do vlasů)

Rory: "Když si mi poprvé řekl, Rory! V tu chvíli se ve mně něco zlomilo a bolelo mě srdce, když sem ti řekla ne."

Logan: "Udělala jsi dobře!"

Rory: "Jo, to udělala! Dnešek bude osudný dnem!" (Políbila ho. Vtom jí zazvonil mobil) "Ouuu"

Logan: "Co to?"

Rory: "Někdo mi volá!" (Sáhla pro mobil na svůj noční stolek a zvedla ho) "Prosím?" (Logan jí rozptyloval, takže se nemohla soustředit) "Logane, počkej!... Ano... Cože? Eee jo hned tam budu!" (Típne to a začne se oblékat)

Logan: "Co se děje?"

Rory: "Máma... ona... rodí!"

Logan: "Cože? Takže budeš mít sourozence? Eeee.... Já tě hodím do nemocnice!"

Rory: "Díky, Logane!"

Doběhli do nemocnice zrovna ve chvíli, kdy vezli Lorelai na sál.

Lorelai: "Zastavte!" (poručila sestřičkám)

Rory: "Mami, ty rodíš!"

Lorelai: "Jo a ty si.... s Loganem... ahoj, Logane!"

Logan: "Ahoj, Lorelai!"

Lorelai: "Co se stalo?"

Rory: "To je na dlouho!"

Lorelai: "To je dobrý, tvoje sestřička nebo bratříček určitě ještě chvilku počkají!"

Rory: "Mami!"

Lorelai: "Dobře! Dobře, tak ne no... myslela sem jen... no nic... Mám tě ráda, Rory!"

Rory: "Já tebe taky, mami!"

Rory: "Mami, můj bratříček je krásnej! A v Lukově náručí, Luke vypadá jako tatínek!"

Lorelai: "To by měl, je jeho otec!"

Rory: "A Logan, on si ho taky choval! Logan je teď úplně jinej! On požádal mě o ruku, mami!"

Lorelai: "Cože? Takže ty se budeš vdávat za někoho, koho si ještě před pár hodinami nenáviděla? To je skvělý! Je to jako zázrak, co? Nebo je to jen souhra náhod?"

Rory: "Je to zázrak, nebo spíš osud.... Díky tomu prckovi v Lukově náručí jsem se dala dohromady s Loganem, je to zázrak jménem Austin!"

Lorelai: "Jo, je to zázrak - ty, já, Luke a Logen spolu! Už teď jsme jako rodina! .... Dala bych si kafe!"