|
|
|
17.12.2008 18:49
Ale, ALe.. TO snad neni mozny. Je nekdo, s kym by jsi se nepohadal ?? Jinak jsem psal slohovou praci s nametem internet, a przneni cestiny. Jsem zvedavej, jak jsem to napsal. Pokud nedostanu za pet je to dobry :-D |
|
|
|
17.12.2008 18:37
Ne řvoucí matka, ta matka by nějak tomu dvouletému dítěti mohla taktně naznačit, že to dělat nemá:-)
Jinak nějaké matky mi přijdou sexy. A ty kočárky mi nema, já je klidně obejdu. Vadí mi to v práci, když tam ty děcka běham a já nesu horký kafe. A přes ten tác nevidím dolu a najednou člověk do něčeho kopne... |
|
|
|
17.12.2008 14:53
Mně zase třeba vadí, když v obchoďáku přes samou maminu s kočárem není kudy projít. A co s tím jako mám dělat? Jednu po druhé obejít a nezdvořile je požádat, aby laskavě svoje káry vyvezly ven i s jejich obsahem?
A podobné je to s křiklounama. Lepší řvoucí dítě, než řvoucí dítě se řvoucí matkou. Ale proti gustu... :) |
|
|
|
|
17.12.2008 14:46
No tak to vidíš. Mně by osobně vadilo, kdyby moje děcko otravovalo všechny v okolí. Neumím si to sice představit v barvách, facky bych se zdržel, ale určitě by se mi nelíbilo, že řve jak pominutý. Doma ať si řve, ale já na ničí jekot v hospodě zvědavej nejsem. |
|
|
|
|
17.12.2008 14:32
ET, tak až se u vás v knihovně objeví okouzlující mladý muž a způsobně bude sedět v ohrádce z leporel a vyplazovat jazyk na děcka, co se po nich budou klouzat, a z povzdálí to bude spokojeně sledovat okouzlující mladá žena, tak věz, že mě kuki vzala za dobré chování na výlet do knihovny.
Walome: Já ti teda nevím, protože jsem nikdy žádné dítě neměl a ani jsem výchově malého dítěte nepřihlížel, ale věřím tomu, že bych se zachoval stejně, protože se mi ze srdce příčí vidět maminku (nebo tatínka), která (-ý) na zlobící dítě řve, případně mu dává na zadek, případně ho kope do hlavy a nejlépe tohle všechno naráz. Nic trapnějšího neznám. Raději nechat dítě vyvztekat a dělat, že není moje, než se držet české výchovy škoda rány, která padne vedle. |
|
|
|
|
17.12.2008 13:29
Typický znak americké výchovy - nechte děti ať si hrají a počítejte s tím, že pokud jim něco nepřeletí přes nos, vyrostou z nich spratky. Já zase jednou byl v Huse, což je podnik hrající si na určitou úroveň, a byla tam maminka a tatínek a děťátko, kterému servírka půjčila pastelky. A děťátko se rozhysterčilo a začalo házet pastelky po mamince. Ta je jen posbírala z podlahy, neřekla ani slovo a pastelky vrátila servírce. Dítě ječelo na celý lokál a maminka mu říkala: ";vidíš, teď si nemáš s čím kreslit"; a dítě řvalo dál a já řekl, že je to fracek...ale dítě bylo hlasitější. Řvalo doté doby, než odešli, což teda bylo asi 30 vteřin, ale stejně...fracky :-) |
|
|
|
17.12.2008 12:13
Al & Kuki: Dovolte, abych vás upozornila, že ohrádky z leporel už dneska nefrčí. Nový hit je rozložit leporela po celé ploše koberce (u nás v knihovně po celém dětském koutku, ale podobně může posloužit obývací pokoj, dětský pokoj nebo jiné prostory, kde si chcete hrát:-), pěkně jedno vedle druhého a pak po nich v ponožtičkách běhat, skákat jen na určité čtvrečky, lehat si rovnoběžně nebo napříč přes rozložená leporela a prakticky s nimi dělat cokoliv jiného než si je číst nebo prohlížet. Dost dobrý je taky klouzat se po nich po tom koberci, ale to už hraničí s tím, že na vás maminka vyletí, že si rozbijete hlavičku. Předchozí činnosti jsou povolené. |
|
