|
|
|
25.3.2008 21:43
kuki - Muzu se te zeptat jak vidis aferu atomovy hrib v rannim vysilani Panoramatu? :)). Jako jestli souhlasis se soudkyni a rosudkem:D |
|
|
|
25.3.2008 09:31
Mily Jacobe, ja o sobe zadny pribeh psat nebudu, jelikoz muj zivot je uboze trapny.
Problem nastava tehdy, kdyz nekdo vystavuje svuj stejne obycejny zivot jako VELMI zabavny, a to jen svoji vlastni hlouposti.
Co se tyce tve poznamky o drogach, trosku mi unikla souvislost s Bilou masajkou, ale vez, ze ja jsem nevidela jeste ani jeden film o drogach, a to dokonce ani na zakladce jako naucny, a i stejne tak chapu a rozumim, proc se ma clovek na drogy vyklaslat a radsi je vubec nezkouset.
Ono totiz ani tak nezalezi na poctu shlednutych dokumentu, jako na trose te socialni inteligence. |
|
|
|
25.3.2008 00:55
Děcka, všimli jste si, že ten italskej chlápek, kterýho buzerovala Emily v hotelu, když trajdala s Rory po Evropě, se vydává za učitele a spí s mladou Van De Kampovou?
A teď mě tak napadlo, když se tu čipot nedávno rozhořčovala nad (ne)překladem - ve stejném díle se Luke ztratí do lékárny, aby z ní Lorelai přinesl cigára. Muhehehe, a pak že kouření škodí zdraví. |
|
|
|
24.3.2008 16:15
že o mně tolik víš. buď té dobroty, když jsi tak dospělý, chovej se slušně a odpověz mi. kolik je ti těch let, že mi tak povídáš, že z toho vyrostu? musíš být sakra starší |
|
|
|
24.3.2008 15:18
cipot: Tady to u Tebe spis vypada na sebemrskactstvi a videt vsude problem a to i v jednoduchych principech prevence, z toho vyrostes :) |
|
|
|
|
22.3.2008 23:00
páni! jsem za tu dobu přišla asi o hodně. feebe se dal na filozofii? |
|
|
|
|
22.3.2008 19:37
Drogy... tema na 1000 stranek a nebo na dve slova. opravdu mi stacilo, precist si cast Mementa od Radka Johna a jeste videt scenku z teto knizky. Myslim, ze to mluvi za vse. Ikdyz je pravda, ze mistama mi to prijde jako nabadani no... x) . |
|
|
|
|
22.3.2008 18:07
Já jsem, čipot, asi pochopil, jak jsi to myslela (a více méně souhlasím), ty tragické story známých osobností jsem uvedl jako příklad toho, co na tomto zase vadí mně.
Máš pravdu, že tyhle katastrofické scénáře mohou i přes sebelepší úmysl spíš uškodit, jenže ono to celé je bludný kruh, ze kterého se lze jen těžko, jestli vůbec, dostat ven. Těch hesel o tom, kterak chytrému napověz a hloupého nakopej, je spousta, jak ostatně psala už kuki, jenže vykládat ta hesla pořád dokola je asi tak jediné, co s tím lze dělat. Problém nezmizí, když o něm přestaneme mluvit, stejně tak se ale neztratí tím, že se o něm bude mluvit kolem dokola (a ještě jednou nazpátek).
Prostě pořád budou ti, kteří uvěří tomu, že drogy jsou špatné, a vyhnou se jim, na druhé straně pak budou ti, kterých se statistiky netýkají a kterým se nemůže nic stát.
Tak to prostě je. A jestli to tak bude dál, dost lidí si na tom slušně namastí kapsu, což ve výsledku pomůže jim, ale komu dalšímu ještě?
Přesně jak psala kuki, proč pořád do kola poslouchat tytéž příběhy o tom, kterak se někomu stalo něco, co při troše zdravého rozumu (předpokládající ovšem alespoň minimální mozkovou kapacitu, která se ale asi stále více stává vzácností) musel předokládat?! Jak si nějaká husa může myslet, že si v arabských zemích bude moci dělat, co chce? Protože to se svým milým Arabem mohla dělat tady (tedy mimo dosah jeho rodiny), když spolu začali chodit? A pak se strašně bude divit, když bude minimálně muset chodit zahalená a zjistí, že v arabských zemích děti patří otci. To nevěděla předtím? Tak dobře jí tak.
Stereotypy zkrátka fungují a jestli si někdo myslí, že je dokáže změnit jen tak mávnutím rukou nebo že jeho se to prostě netýká, pak je asi trošku cvok.
Je s podivem, že když si voják americké(!) armády(!) začne s transexuálem, že skončí s rozmlácenou hlavou, protože nějakej magor se tam vždycky najde? Bohužel, není (film podle skutečné události Vojákova dívka)... A tak dále, a tak podobně. Ale co s tím? |
|
|
|
|
22.3.2008 17:12
al: tos mě dost špatně pochopil. já neřekla, že to mají být filmy o slavných lidech, co se z toho dostali a teď vyprávějí. měla jsem na mysli typické příklady feťáků, co umřou někde na předávkování, doustanou aids a já nevím co všechno, ale ne úplné extrémy typu, co nám vykládala učitelka v rodince. byly možná pravdivé, ale byly tak přehnané, že se tomu těžko dalo věřit. např. o feťákovi, co v tom nechtěl být sám, tak to tajně strkal svojí přítelkyni, takže se do toho dostala taky. když otěhotněla, nechala ho, ale po porodu se k němu i drogám vrátila a po čase to začali píchat i tomu děcku. v tuhle chvíli už mi to přestalo připadat pravdivé a odradilo mě to od dalšího poslouchání.
moc dobře vím, že brát drogy je totální blbost. člověk, který si třeba jen jednou vezme drogu, protože nechce být jediný, kdo si nevzal, nejde mu učení, je nešťastný a ostatní typické důvody je ubožák, který neposlouchal, co mu říkali, o tom, jak pak dopadne, tak by ho lidi měli nechat, když je tak blbý, na ty drogy umřít. také ty výmluvy ";byl jsem nešťastný, nechala mě holka"; a ostatní kraviny... nechápu, že s nima pak lidi soucítí. člověk, co si nevystačí sám se sebou, budu se opakovat, ale je ubožák |
|
|
|
|
22.3.2008 15:46
Jako takhle - já si nejsem tak úplně jistý, že by se děckám, jak psala čipot, měly vůbec pouštět filmy o drogách, stejné je to i s pořádáním všemožných besed na toho téma, protože podle mě hlavní otázkou, kterou bychom si měli klást, je, kdy tyhle filmy (besedy) přestanou být odstrašujícími, aby se rázem staly návodnými. Protože o čem se v souvislosti s drogami dneska mluví? Nejznámější česká feťačka, Terezka Pergnerová, se přece dostala ze závislosti na heroinu. Martin Kocián, ex-Lunetic, zase ze závislosti na pervitinu. Eva Holubová, Tomáš Hanák, Etzler, Cibulková - ti všichni přestali chlastat. Jaký si z toto pak děcka odnesou dojem, příklad? Že asi nebude tak složité se té závislosti zbavit. Tak hůrá do toho, zkusíme to. Aha. Tyhle osudy českých celebrit do nás (do nich) cpou všechny ty Třinácté komnaty horem spodem, vždycky s nějakým tím dojemným závěrem a ujištěním, že to všechno dobře dopadlo. Ale pamatujete si někdo třeba na dokument Katka Heleny Třeštíkové, dávali ho jednou (maximálně dvakrát), kdysi. Pravděpodobně ne. Takže děcká se spíš dozvědí, že lze přestat, než to, že kvůli drogám budete ve dne krást a v noci šlapat, že vám začnou selhávat játra a vám to bude stejně fuk, protože buď nemáte vůli nebo někoho, kdo vám pomůže, protože se váš osud nepropírá od rána do rána v médiích. A možná vás neodradí ani tohle, protože jste patnáctiletá trubka plná dredů a kovu, kterou strašně štvou rodiče, a přdestava bydlení ve squatu je pak vlastně strašně zuppa. A budete se zasazovat za legalizaci marihuany, protože vlastně je to lék.
Co jsem to vlastně chtěl jenom říct?! Už vím - většina našich (i cizích) hvězdiček končívá většinou líčení svých pohnutých osudů tím, že jestli to, že o tom mluví, pomůže aspoň jednomu člověku, pak to mělo smysl. A já si myslím, že to bude mít smysl až tehdy, kdy to bude pomáhat bez toho, aby to navádělo. |
|
