Tato stránka je součástí webu Slavkuv.net Nejste přihlášeni   [ Přihlásit se | Registrovat ]

Přezdívka:    Heslo:       Skrýt

  Já slibuju, že s ní už nikdy ani nepromluvím. Nikdy. I kdyby krvácela u silnice, projedu a budu předstírat, že ji nevidím.
Emily, 4-05
Hlavní strana
Epizody
Herci
Galerie
Download
Rozhovory a články
Kdopak to mluví?
Stars Hollow
Herci v jiných rolích
Titulky
Knihy
Soundtrack
DVD
Různé
Příběhy fanoušků
Jiné stránky

Povídací místo
O stránkách
 



Příběhy fanoušků
Osudný den 1.
Autor: Rock-Princes

Rory seděla za stolem v redakci a dopisovala svůj článek. Když tak učinila šla ho dát Doylovi.

"Doyle, mám to ho..."

Zarazila se protože za oknem spatřila kluka. Nebyl to jen tak nějaký kluk, byl to Logan, Logan Huntzberger. Ten, jímž tolik pohrdala. K lidem se choval, jako kdyby byl on něco víc a oni nic, a to ji tak štvalo, ale nebylo to vše, co jí štvalo. Teď zrovna to byla ještě blondýnka, co se po něm plazila. A štvalo ji, že ji to štvalo, protože jí to nemá štvát.

"Rory?"

Konečně odtrhla pohled od těch dvou.

"Tady ti nesu ten článek! Teď mě omluv!"

Ještě se podívala do okna, ale ten arogantní kluk už tam nebyl a ta blondýnka už se plazila po někom jiném. Odešla z redakce pryč, zamířila do svého pokoje a skoro utíkala. Není divu že do někoho vrazila.

"Dávej bacha!"

Rozčílila se, ale ne snad proto, že někdo zpomalil její tempo, ale bylo to proto, kdo ji zpomalil.

"No tak hvězdo, ty si do mě vrazila!" hájil se.

"Já? Ó tak to promiň, ty máš asi tu chodbu zaplacenou celou pro sebe, takže po ní nemůže chodit nikdo jinej, ale jestli sis nevšiml, já tu mám pokoj, a neříkej mi hvězdo! Jmenuju se.."

Nedopověděla.

"Počkej to vím... eee... Ryta, ne Ryta ne! Dita? Ne to taky ne... už vím. Moli, určitě to bylo Moli!" skočil jí Logan do řeči.

"Ne, jmenuju se Rory! Víš co, máš štěstí, že máš peníze, s chytrostí bys to asi nevyhrál!" rýpne si do něj, protože ji to očividně baví.

Logan: "Co tím chceš jako říct?"

Rory: "Nic, snad jen to, že kdyby si byl chudej, už bys zabíral místo u nějakýho kontejneru!"

Logan: "Co tě tak vytáčí? To že mám peníze? Nebo spíš to, že můžu mít kterou holku chci a na jménu nezaleží!?"

Uhodil hřebíček na hlavičku.

Rory: (očividně znervózněla)

Logan: "To jsem si mohl myslet!"

Rory: "Co jako?"

Logan: "Že žárlíš!"

Rory: "Já nežárlím! My dva jsme totiž úplně jiní, já nemám proč žárlit! Proč si myslíš že žárlím?"

Logan: "Noo, lidi většinou žárlí na někoho, kdo se jim líbí, ale ten kdo se jim líbí nezná třeba ani jejich jméno!"

Rory: "Já nežárlím, a víš proč? Protože ty se mi nelíbíš! Je to přesně naopak, já se líbím tobě! A víš, jak sem na to přišla? Díval ses! Když jsi tam před redakcí líbal tu blondýnu, díval ses na mě, jestli sem si tě všimla! A když jsi zaregistroval, že mě to vůbec nezajímá, nechal si tu nebohou dívku jít a utíkal sem, aby ses se mnou srazil!"

Logan: "Páni tobě to pálí! Musím tě ale opravit!"

Rory: "V čem jako?"

Logan: "Já sem neběžel, ale šel!"

Řekl a zmizel kdesi v dáli.

Rory z toho byla úplně vedle. Proč jí to nevyvracel? Měla snad pravdu? A nebo chtěl, aby si to myslela, přestože pravdu neměla! Je toho na ní moc a už dlouho nemluvila s mámou to se musí změnit!


Lorelai vešla do Lukova bistra. Ale Luke nikde.

"Kde je Luke?" zeptala se Lane, která jí podávala kafe.

"Nevím jistě. Říkal něco o baseballové pálce, Taylorovi a příkopu, kde Taylor skončí! Ale taky říkal, že vás miluje a doufá, že ho neopustíte za vraždu Taylora!"

Konečně se mohla nadechnout. "Jak bych mohla? Prokáže tím službu celému městu!" usmála se Lorelai a napila se kafe, když vtom jí zazvonil mobil.

Lorelai: "Ahoj, Rory!"

Rory: "Já ho tak nenávidím!"

Lorelai: "Koho tak miluješ, že mě ani nepozdravíš?"

Rory: "Promiň, mami, ahoj, a nemiluju ho, je to arogantní namyšlenej blbec!"

Lorelai: "Páni ty ho vážně miluješ! Počkej, kdo to je? Ten, jak ti pořád říká hvězdo?"

Rory: "Jo přesně ten a nemiluju ho!"

Lorelai: "Ale miluješ, jen si to přiznej!"

Rory: "Mami!"

Lorelai: "Dobře už toho nechám a co ti zase udělal ten tvůj hvězdář?"

Rory: "Není můj! Ale jo, něco mi udělal. Dneska jsem se s ním srazila na chodbě před mým pokojem a nakonec to dopadlo tak, že se mě pokusil přesvědčit, že žárlím, protože se mi líbí, ale já mu na to řekla, že ne, že je to naopak, protože já se líbím jemu, a že proto běžel sem, aby mě tu srazil..."

Lorelai: "A co ti na to řekl on?"

Rory: "Že neběžel, ale šel!"

Lorelai: "Ha, takže ty se mu líbíš! Páni!"

Rory: "To není vtipný, já ho nesnáším!"

Lorelai: "Jo, a proto je taky pravidelným tématem v našich rozhovorech!"

Rory: "Mami!"

Lorelai: "Dobře, už mlčím! Hele, budu muset, Luke se snaží zabít Taylora a já přesto že ho miluju, musím zakročit, protože nechci, aby naše dítě mělo tátu, kterej bude mít na svědomí klid v tomhle tom městě, takže ahoj!"

Rory: "Ahoj! A pozdravuj ho, a že lituju toho, že si mu v tom zabránila!"

Lorelai: "Vyřídím a Lane tě pozdravuje!"

Rory: "Že já jí taky a ať pozdravuje Zacha a prcka Zaca!"

Lorelai: "Vyřídím! Měj se a pozdravuj Logana!"

Rory: "Mami!"

Lorelai: "Dobře, dobře, už to pokládám! Ahoj!"

Konečně zavěsí.

"Lane mám pozdravovat tebe, Zacha a Zaca od Rory, a teď mě omluv, musím jít najít Luka a zarazit ho!"

Odejde ven....



Pokračování příště...



Průměrné hodnocení příběhu čtenáři (12x):
výborný velmi pěkný pěkný podprůměrný hrozný


0
TOPlist
© 2006–2024 Slávek Müller