Všichni jistě rádi vzpomínáme na chvíle, kdy nám naši rodiče četli před spaním pohádky, abychom se co nejrychleji odebrali do říše snů a oni se nás tak mohli konečně zbavit. Na okamžiky, kdy jsme byli od přírody o tři hlavy menší a se strachem se třásli pod peřinou, aby nás nenašly ty zlé bytosti z pohádkových příběhů. A že jich byla celá řada!

Nejhojněji byli v pohádkové říši zastoupeni milovníci princezen. Zpravidla to bývali pánové, kteří se většinu svého života zabývali kouzelničinou a neměli tak čas běhat za děvčaty. Není divu, že na stará kolena chtěli mít po svém boku milou společnost. Celý život zasvětili špatně placené práci, tak kdo by jim mohl mít toto přání okořeněné špetkou sobectví za zlé? Ne vždy jim však jejich plány vyšly, protože po královstvích se potloukala celá řada princů, kterým ještě doktor, ze strachu, aby se nerozsypali, nezakázal jezdit na koni a kteří se ukrývali pod roušku slušnosti, zatímco si brousili zuby na chudinky princezny. Je však jasné, že pěkný princ v přiléhavých kalhotách padne princezně do oka spíše než nějaký důchodce s lektvary.

Další strach nahánějící bytosti byly ty, které měly v oblibě oheň. I ty v nás v zasévaly strach, který se později, když jsme vyrostli, změnil v soucit. Šlo o nemocné bytosti, které si potrpěly na pyromanství. Hlavními zástupci byli sírou provonění čerti a draci. Ani ti to neměli jednoduché. Čerty například nechtěla kvůli jejich rohům pojistit žádná pojišťovna. Rohy měly za následek, že si je lidé v lesích pletli se zvířaty a stříleli po nich. A pak že být čertem je snadné. A kolik práce to dá, nanosit do pekla všechno uhlí a dřevo, aby měli čím topit! A draci zase měli problémy se sčítacími komisaři, kteří během počítání poddaných strávili v jejich jeskyních někdy i celý den, než se dopracovali konečného počtu jejich hlav.

Zbývající obávané bytosti byli hlavně samotáři, jako například vlk (co jedl lidi, a na kterého pak jen náhodou vyzrál myslivec z pohádky O Karkulce) nebo trojice Dlouhý, Tlustý a Dalekohledič.

Pohádky, které se chystáte číst budou sice mnohem drsnější, ale zato méně intelektuálně zaměřené, takže je kromě lidí se smyslem pro humor mohou číst i děti.